Fotogalerie na rajce.net
Cuckari.rajce.net - to je adresa všech nových fotogalerií Čučkařů. Už se tam můžete podívat na plážák a Mikuláše 07 a nově na Vratimovský turnaj 16.2.2008 a ještě nověji na turnaj v Datyni 29.3. 2008 a zatím nejnověji na výlet na Velký Rozsutec 8.5. 2008 a vůbec nejnověji fotky Z přechodu Jeseníků 2008 a dvakrát vůbec nejnověji Mikulášský večírek 2008 a novější než nověji Valentýnský turnaj ve Vratimově 2009. NOVĚJI NEŽ NOVÝ OLDŘICH TEDY NEJNOVĚJI PŘIDÁN JARNÍ TURNAJ V DATYNI 2009, Einiho fotky ještě doplním. Naposledy přidány fotky z Ruska
  Docházka
Sejdemse.net
  Z pod Martinova čepce

Něco málo nových limericků !

Mladá slečna ze Zvolena,
je moc krásně zaoblena,
když se houpe v rytmu diska,
až nad Tatrou se zablýska,
chlapy sráží na kolena.

Na hornickém učilišti,
poděkoval učeň klíšti,
Klíště řeklo za málo,
když se na něj přisálo.
Předvídajíc věci příští.

Na chemické škole
vytvořen byl Golem,
oxidační reakcí,
student si ho nechat smí,
náhodou šel kolem.

Ve zdravotním institutu,
žilo sedm liliputů,
chovali je na pokusy,
někdo to prý dělat musí,
expirační měli lhůtu.

A na závěr pár zlých slovíček z Pražské kavárny jejichž jsem přespolním členem :-)

V prognostickém ústavu,
spadl Miloš na hlavu,
trvalé má následky,
nepíšou to do Četky,
na šikmo má postavu.

Loňské téma Kapr letos před Vánoci vystřídalo téma Sob

Sobí divadlo


Copak sněžní sobi,
po večerech robi?
Okusují lišejníky,
jelenicí leští kliky.

Takhle tráví nudné chvilky.

Dofukují skrz ventilky,
svoje kola "Sobi".*

Jednou v dlouhé vánici
trklo jednu samici
a tak bystrá sobí roba,
přemluvila vůdce soba.

Co sobici napadlo?
Založí si divadlo!.
Postaví ho ze sušených bobků.
Napadlo tu chytrou robku.

A na jaro až sníh roztaje,
přistaví si foyer (foaje).

I když za polárním kruhem
tma je jako v hrobě,
na základním bobku skví se
"Věnuje sob sobě!"

* kolo značky Sobi 20
  Vyhledávání

Vyhledat text

Různé

DETEKTIVKA NA POKRAČOVÁNÍ díl desátý (18+)

Vydáno dne 25. 08. 2007 (542 přečtení)
Možná už cítíte ve vzduchu pach krve! Chtěl bych zdůraznit, že v mém příběhu byla použita pravá krev, tuším že nula RH plus. Takže nejde o nějaký podvod s kečupem či snad dokonce krvnou tučnicou. Dnešní díl proto nedoporučuji číst, dětem, těhotným ženám, voličům KSČM a vůbec všem psychicky labilnějším jedincům.

Magistr Močkoř se pohodlně usadil ke svému pracovnímu stolu. Zlaté časy jeho podřízených definitivně skončily. Tyran se vrátil z dovolené! Močkoř dlouze zívl a zvedl telefonní sluchátko. "Zavolejte mi Holátka!" poručil přísně jedné z laborantek. Na druhé straně drátu se rozhostilo nervózní ticho. Mladá laborantka jen velmi těžce hledala ta správná slova "Když on, on tady není!" "Jak to že tam není, kde je?" zaječel Močkoř "Už týden se neobjevil a nedal o sobě nikomu vědět" odpověděla jeho podřízená "No, však já si ho podám! Udělám z něho nezaměstnaného!" zařval Močkoř a prudce praštil sluchátkem. Ještě se ani nestačil pořádně vydýchat po rozčílení a mohl se vztekat znovu. Netušil však, že to bude poslední amok jeho života.

Dveře kanceláře se totiž prudce otevřely a objevila se v nich známá tvář. "Holátko co si to dovolujete!" ječel jako smyslu zbavený Močkoř. Brzy se však tón jeho hlasu zlomil do smířlivějšího tónu. Holátkova dnešní návštěva totiž postrádala obvyklé atributy. Pryč byla jeho nervozita a ostýchavost. V obličeji se mu rozprostřela prázdnota. Oči měl podivně vyhaslé. Vypadal jako by nebyl při smyslech. Pomalu, ale jistě se blížil k Močkořovi. "Tak se nám drogy dostaly i do republiky. Včeličky, bzz, včeličky!" snažil se vtipkovat Močkoř. Humor ho však brzy přešel, když zahlédl v rukou Holátka kytarovou strunu. "No tak Pavle, co jsme si to jsme si!" snažil se "žehlit" situaci Močkoř. Na Holátka však jeho řeč neměla žádný vliv a stále jako "anděl pomsty" postupoval směrem ke stolu. Močkoř se pokusil přivolat pomoc. Dříve než stačil zvednout sluchátko, mu však Holátko vyrval telefonní kabel se zdi. Močkoř se snažil uprchnout. Byl však tak překvapený a rozrušený, že se nemohl ani pohnout. Naopak na své otočné kancelářské židli zavrávoral a upadl na záda. Div že se hlavou neudeřil do radiátoru. Po čtyřech jako pes se snažil, uniknout z dosahu jisté smrti. Holátko jej však zachytil za rameno a až nadpozemskou silou, která se vůbec nehodila k jeho vychrtlé postavě, ho nadzvedl. Přehodil mu strunu kolem krku a prudce přitáhl. Močkoř se začal dusit. Oči mu lezly z důlku, v obličeji byl rudý a prudce kolem sebe kopal nohama. Bojoval o život. Zlá duše magistra Močkoře začala pomalu opouštět jeho tělo. Možná už v dáli zahlédla směrovku "Peklo". Kdo ví? Močkoř naposledy zatřepal nohama a skonal. Jeho vrah povolil sevření. Močkoř se sesunul k zemi. Co to však má znamenat! Holátko se nechystá prchnout z místa činu. Chová se značně nelogicky. Přisedá si k mrtvému a se stále nepřítomným výrazem v obličeji, začíná čistit svůj vražedný nástroj. Ve velmi podobné póze ho nachází přivolaná policejní hlídka.

Zpráva o Močkořově smrti se rychle šíří ústavem. Ten je celý doslova na nohou. Většina zaměstnanců zděšeně přihlíží, jak je odnášeno Močkořovo mrtvé tělo. Policisté odvádějí v poutech Holátka, který stále nejeví známky jakýchkoliv emocí. Kriminalista Kuneš zdraví svého přítele Bambase, který stojí v první řadě špalíru přihlížejících. "Tak jsme ho konečně chytili Hynku. Teď už bude na ústavu klid!" "Snad máš pravdu Jardo!" odpověděl Bambas, ale sám si tím nebyl ani zdaleka jist.

Autor: Martin
Layout by iio based on layout rsBloger by pa3k © 2005
Vytvořeno prostřednictvím phpRS - GNU/GPL redakčního systému. 

WebZdarma.cz