Fotogalerie na rajce.net
Cuckari.rajce.net - to je adresa všech nových fotogalerií Čučkařů. Už se tam můžete podívat na plážák a Mikuláše 07 a nově na Vratimovský turnaj 16.2.2008 a ještě nověji na turnaj v Datyni 29.3. 2008 a zatím nejnověji na výlet na Velký Rozsutec 8.5. 2008 a vůbec nejnověji fotky Z přechodu Jeseníků 2008 a dvakrát vůbec nejnověji Mikulášský večírek 2008 a novější než nověji Valentýnský turnaj ve Vratimově 2009. NOVĚJI NEŽ NOVÝ OLDŘICH TEDY NEJNOVĚJI PŘIDÁN JARNÍ TURNAJ V DATYNI 2009, Einiho fotky ještě doplním. Naposledy přidány fotky z Ruska
  Docházka
Sejdemse.net
  Z pod Martinova čepce

Něco málo nových limericků !

Mladá slečna ze Zvolena,
je moc krásně zaoblena,
když se houpe v rytmu diska,
až nad Tatrou se zablýska,
chlapy sráží na kolena.

Na hornickém učilišti,
poděkoval učeň klíšti,
Klíště řeklo za málo,
když se na něj přisálo.
Předvídajíc věci příští.

Na chemické škole
vytvořen byl Golem,
oxidační reakcí,
student si ho nechat smí,
náhodou šel kolem.

Ve zdravotním institutu,
žilo sedm liliputů,
chovali je na pokusy,
někdo to prý dělat musí,
expirační měli lhůtu.

A na závěr pár zlých slovíček z Pražské kavárny jejichž jsem přespolním členem :-)

V prognostickém ústavu,
spadl Miloš na hlavu,
trvalé má následky,
nepíšou to do Četky,
na šikmo má postavu.

Loňské téma Kapr letos před Vánoci vystřídalo téma Sob

Sobí divadlo


Copak sněžní sobi,
po večerech robi?
Okusují lišejníky,
jelenicí leští kliky.

Takhle tráví nudné chvilky.

Dofukují skrz ventilky,
svoje kola "Sobi".*

Jednou v dlouhé vánici
trklo jednu samici
a tak bystrá sobí roba,
přemluvila vůdce soba.

Co sobici napadlo?
Založí si divadlo!.
Postaví ho ze sušených bobků.
Napadlo tu chytrou robku.

A na jaro až sníh roztaje,
přistaví si foyer (foaje).

I když za polárním kruhem
tma je jako v hrobě,
na základním bobku skví se
"Věnuje sob sobě!"

* kolo značky Sobi 20
  Vyhledávání

Vyhledat text

Různé

DETEKTIVKA NA POKRAČOVÁNÍ díl dvanáctý a závěrečný

Vydáno dne 31. 08. 2007 (582 přečtení)
Chvála bohu je tady konec. Já jenom kecám. Ve skutečnosti jsem si to docela užil. A co vy? Jestli to s tím KCl není tak docela pravda ať mě analytici moc netlučou, ale něco takového jsem zaslechl a pasuje mi to tam dobře.

Bambas pomalu postupoval jednou z chodeb ústavního podzemního komplexu. Mohl si připadat jako bájný Theseus v krétském labyrintu. Doufal však, že zde nenarazí na nějakého nebezpečného Minotaura nebo spíše Minotauřici. Naopak Ariadnina niť která by ho konečně dovedla k vyjasnění všech záhad, by se mu určitě hodila. Cílem jeho dnešní cesty byla místnost, kterou mu před časem ukázali kolegové z údržby. Po dlouhém bloudění křivolakými cestičkami ústavního sklepa, byl konečně na místě. Otevřel dveře a hmátnul po vypínači. Současný vzhled místnosti byl značně odlišný od toho jak ho znal Bambas od minule. Všude po zemi se válely roztrhané Močkořovy fotografie a zdi byly postříkané červenou barvou. Ještě tu však byla jedna odlišnost, které si Bambas všiml. Všude kolem se na podlaze válely použité injekční stříkačky. Hynek Bambas se k jedné z nich shýbl aby si ji důkladněji prohlédl. "Měl překvapivě tuhou kobylku, prevít. Jedna mu nestačila." Ozvalo se z ničeho nic za jeho zády. Bambas se otočil a v tom okamžiku se díval do hlavně revolveru. Vražedné příslušenství k odjištěné pistoli tvořil na její spoušti rudě nalakovaný prstík Laury Mařátkové. "Bambásku, Bambásku" neodpustila si svou oblíbenou zdrobnělinu Mařátková "Budu tě muset zabít jako jsem zabila Václava" "A co Holátko?" zeptal se Bambas "Nešťastný Holátko byl jen můj nástroj k jeho zabití. Dala jsem mu koňskou dávku přípravku na ovládnutí mysli." "A co další vraždy?" pídil se Bambas. "Dráteníkovou jsem otrávila já. Vmíchala jsem jí jed do jídla." "A co Jiřina?" chtěl Bambas naléhavě vyzvědět pravdu. "Tu si nepřímo zabil ty Hynku. Pamatuješ si jak si byl den před její smrtí vyzvednout léky." Bambasovi mohutně zašrotovaly závity v mozku. Začalo mu svítat. Ta blonďatá lékárnice která se na něj usmívala, když vyzvedával pro svou ženu speciální léčivé kapky, byla Laura Mařátková! "Proč?" zaskučel Bambas "Dělala jsem to pro Václava. Pro jeho kariéru. Ani si to holomek nezasloužil. Ale jeho maminka si to tak přála a já ho bláznivě milovala. Vy chlapi jste všichni stejní." "Čím jste je otrávila, že se pitvou na nic nepřišlo?" vyzvídal Bambas "Chlorid draselný je k nerozeznání od obyčejné kuchyňské soli, s tím rozdílem, že způsobuje otravu s následnou zástavou srdce." odpověděla Mařátková "A proč pitva nic neobjevila?" ptal se zkroušeně Bambas. "Protože draslík i chlór jsou látky obsažené v lidském těle, tudíž je tělo vstřebá a na nic se potom pitvou nepřijde. Ale dost konverzace, fízle!" řekla Mařátková a zamířila pistoli na Bambase. Hynek Bambas si zakryl oči dlaněmi a očekával náraz ďábelsky rychle letící kulky do měkkých tkání svého těla. Nepatrně se zhoupnul v kolenou. V několika vteřinách se mu promítl celý život. V tom uslyšel výstřel. Žádná bolest se však nedostavila. Bambas si odkryl oči a uviděl nad sebou stojícího bývalého kolegu Kuneše. Měl ještě stále v ruce služební pistoli. Vedle krvácela Laura Mařátková. "Je to jen škrábnutí." řekl Kuneš "Ale aby ji to zabránilo tě zabít, to stačí. Ještě že jsem tak blbý, abych uvěřil těm tvým nepravděpodobným historkám." pokračoval Kuneš a nasazoval při tom Mařátkové pouta. Bambas slyšel jeho řeč kdesi zdáli. Připadal si jako zavřený v podmořské ponorce. Stále si jen v duchu opakoval. HLEDAL JSEM VRAHA SVÉ ŽENY A NAŠEL JSEM SÁM SEBE. To je jak slogan k nějakému blbému americkému filmu. A hořce se pousmál.

O dva roky později Psychiatrická léčebna Bílá Voda
Odpolední autobusová linka Bílá Voda - Jeseník se právě chystá k odjezdu. Na poslední chvíli doráží žena v šátku. Kdyby jste měli možnost pohlédnout pod přikrývku její hlavy, mohli byste si všimnout nakrátko ostříhaných blonďatých vlasů.

Dovětek:
Jedno se musí uznat. Celý příběh mé detektivky je zjednodušený. Vytvořil jsem v něm spíše takové figurky než plnohodnotné postavy, ale co zmůžu na tak malém prostoru. Byl jsem omezen určitými mantinely. Když odhlédnu od mých literárních schopností, tak jsem byl limitován prostorem webu a také vaší ctěnou pozorností. Chápu, že ne každý má doma internet. Proto jsem se snažil být stručný. Snažil jsem se jen pobavit a rozptýlit v době prázdnin. Jestli se mi to alespoň trochu podařilo, jsem tomu upřímně rád. Pokud jste ve čtení došli až sem. Děkuji za váš čas, který jste mému dílku věnovali.

Autor: Martin
Layout by iio based on layout rsBloger by pa3k © 2005
Vytvořeno prostřednictvím phpRS - GNU/GPL redakčního systému. 

WebZdarma.cz