Fotogalerie na rajce.net
Cuckari.rajce.net - to je adresa všech nových fotogalerií Čučkařů. Už se tam můžete podívat na plážák a Mikuláše 07 a nově na Vratimovský turnaj 16.2.2008 a ještě nověji na turnaj v Datyni 29.3. 2008 a zatím nejnověji na výlet na Velký Rozsutec 8.5. 2008 a vůbec nejnověji fotky Z přechodu Jeseníků 2008 a dvakrát vůbec nejnověji Mikulášský večírek 2008 a novější než nověji Valentýnský turnaj ve Vratimově 2009. NOVĚJI NEŽ NOVÝ OLDŘICH TEDY NEJNOVĚJI PŘIDÁN JARNÍ TURNAJ V DATYNI 2009, Einiho fotky ještě doplním. Naposledy přidány fotky z Ruska
  Docházka
Sejdemse.net
  Z pod Martinova čepce

Něco málo nových limericků !

Mladá slečna ze Zvolena,
je moc krásně zaoblena,
když se houpe v rytmu diska,
až nad Tatrou se zablýska,
chlapy sráží na kolena.

Na hornickém učilišti,
poděkoval učeň klíšti,
Klíště řeklo za málo,
když se na něj přisálo.
Předvídajíc věci příští.

Na chemické škole
vytvořen byl Golem,
oxidační reakcí,
student si ho nechat smí,
náhodou šel kolem.

Ve zdravotním institutu,
žilo sedm liliputů,
chovali je na pokusy,
někdo to prý dělat musí,
expirační měli lhůtu.

A na závěr pár zlých slovíček z Pražské kavárny jejichž jsem přespolním členem :-)

V prognostickém ústavu,
spadl Miloš na hlavu,
trvalé má následky,
nepíšou to do Četky,
na šikmo má postavu.

Loňské téma Kapr letos před Vánoci vystřídalo téma Sob

Sobí divadlo


Copak sněžní sobi,
po večerech robi?
Okusují lišejníky,
jelenicí leští kliky.

Takhle tráví nudné chvilky.

Dofukují skrz ventilky,
svoje kola "Sobi".*

Jednou v dlouhé vánici
trklo jednu samici
a tak bystrá sobí roba,
přemluvila vůdce soba.

Co sobici napadlo?
Založí si divadlo!.
Postaví ho ze sušených bobků.
Napadlo tu chytrou robku.

A na jaro až sníh roztaje,
přistaví si foyer (foaje).

I když za polárním kruhem
tma je jako v hrobě,
na základním bobku skví se
"Věnuje sob sobě!"

* kolo značky Sobi 20
  Vyhledávání

Vyhledat text

O nás

Turnaj Retymu

Vydáno dne 07. 11. 2010 (938 přečtení)
Nenapodobili jsme hrdinného plukovníka Gurtěva, který porazil nácky u Stalingradu a v tělocvičně skvící se jeho jménem jsme skončili poslední.

Když jsem v jednom pátečním podvečeru na Gurtěvce přijímal pozvání na turnaj zdejšího Retymu, ještě jsem pořádně netušil do čeho jdu. Některým mému srdci drahým lidem z pondělního volejbalu jsem raději účast nedoporučil v rámci zachování jejich zdraví a sebedůvěry. Trochu alibisticky jsem tedy nechal personální vyjednávání na svých diplomatických emisarech a zvláště Marcel se v této činnosti výborně osvědčil.

Měl jsem tedy tým sice spíchnutý horkou jehlou, ale všichni hráči a hráčky měli dvě ruce a dvě nohy a každý zápas přece začíná za stavu 0:0. Kdyby už neměla Jitka vyrobený krásný diplom na kterém se skvělo jméno "Čučkaři", nazval bych náš tým asi jinak. Z pravověrných Čučkařů byl totiž přítomen kromě mě jen Aleš K. Do volejbalového dění jsme vpluli velice brzo už kolem 8:30. Hráli jsme ve složení Marcel, Já, Bětka, Silva, Zuzka, Aleš K. a Milan. Brzo jsem měl kompletní mančaft, jen známý flamendr a trolejbusový cestovatel již výše zmiňovaný Aleš K., dorazil trochu později. Protože jsme hráli až druhý zápas, tak to zase tak moc nevadilo.

V 9:00 to všechno začalo. Sympatická a náležitě reprezentativní dvojice spíkrů a pořadatelů Jana a Ota nám vysvětlili pravidla a zákonitosti zdejšího turnaje. Potom to vše propuklo. Brzy jsem si začal připadat jako v Jiříkově vidění. "Lidi jenom těch míčů co tam měli." V barevných chumlech se desítky čevenomodrobílých GAL bratřily s žlutomodrými MIKASAMI. Naše volejbalové sdružení, které má ve vlastnictví jen jeden neforemný a odraný šišoid GALA, má v tomto směru co dohánět. Také systém útoků byl velmi rozmanitý. K námi už používanému útoku z kůlu, přibyla i varianta z pozice tři, stejně tak útok středem. Pro náš únorový turnaj bych navrhoval po domluvě s místním bistrem, domluvit nový typ útoku a to útok střevem. Na Gurtěvce však toto nehrozilo, zde bylo o občerstvení postaráno vzorně.

V prvním zápase jsme nastoupili proti domácím. Ti nás rozsekali s prstem v nose. Lepší to nebylo ani proti Týmu Ivo. V zápase s tímto "DREAM TÝMEM" to chvílemi vypadalo na ručník. Nemyslím si, že bysme v našem personálním složení měli na nějaký větší úspěch na tomto turnaji, ale na trochu důstojnější hru určitě. Potěšil jen fotograf Aleš K. několika pěknými bloky.V závěru klání s Ivošem a spol. jsme se trochu poškorpili s naší dnes poměrně zoufalou nahrávačkou Bětkou. Která i když pohřbila dosti značné množství našich potencionálních útoků, měla potřebu nás stále komandovat. Vím, že to tak asi nemyslí a je to v zápalu boje, ale speciálně v jejím případě by menší dávka chtění a většího klidu neuškodila. Je to fajn holka, ale v těchto vypjatých zápasech produkuje zbytečně velké procento zkažených míčů.

Pro zápas s Michalkovicemi byla Bětka nahrazena dcerkou od Milana Zuzkou a naše hra šla trochu nahoru. Byly z toho asi naše dva nejvyrovnanější sety na turnaji, i když jsme opět tahali za kratší konec. Milan (hráč na lesní roh v Janáčkově filharmonii) začal ukazovat po přesných nahrávkách své dcery a hlavně, v mém popisu dosud opomíjené, prvotřídní nahrávačky Silvy svou dobrou fazónu a udělal pár užitečných bodíku na náš účet. Jitka která nás ve svém reportu s turnaje nazvala "týmem úmělců", na toho patrně nejslovutnějšího trochu zapomněla. Chápu však, že o Milanově zaměstnání neměla potuchy.

Po klání s Michalkama jsme se šli občerstvit. A já jsem si v Jirkově bufetu zavdal myslivce, asi trochu více než jsem měl. Spomalily se mi pohyby i mysl. Chápu, že to u mého beztak tragického výkonu stejně nešlo moc poznat, ale byl jsem na poslední zápas s Kalíšky trochu mimo.

Nevyhráli jsme tedy ani set a obsadili konečné páté místo z pěti. Vyhráli jsme láhev lahodného sektu, který by se mohl klidně jmenovat "Zlý sen diabetika" a odebrali se na pozápasový briefink.

V závěru svého reportu bych chtěl poděkovat pořadatelům za skvělou organizaci a přátelské přijetí. Tímto zvu Retym na oplátku na náš Čučkařský turnaj pořádaný nejspíše v únoru příštího roku v Čapkově Sokolovně a abych byl spravedlivý oplácím i Michalkovicím pozvání na jejich turnaj stejnou mincí a zvu je taky. Též bych se chtěl omluvit mým herně vyspělejším spoluhráčům a spoluhráčkám, že se museli zdiskreditovat na scéně s takovou partičkou volejbalových "naturščiků". Slibuji, že budu na sobě více pracovat a pokusím se na příštích měřeních sil sehrát důstojnější úlohu. Už jsem si pár volejbalových "vedlejšáků" zajistil.

Odkaz na Alešovu fotodokumentaci

Jméno: RETYM

Heslo:CUP

Autor: Martin
Layout by iio based on layout rsBloger by pa3k © 2005
Vytvořeno prostřednictvím phpRS - GNU/GPL redakčního systému. 

WebZdarma.cz