Fotogalerie na rajce.net
Cuckari.rajce.net - to je adresa všech nových fotogalerií Čučkařů. Už se tam můžete podívat na plážák a Mikuláše 07 a nově na Vratimovský turnaj 16.2.2008 a ještě nověji na turnaj v Datyni 29.3. 2008 a zatím nejnověji na výlet na Velký Rozsutec 8.5. 2008 a vůbec nejnověji fotky Z přechodu Jeseníků 2008 a dvakrát vůbec nejnověji Mikulášský večírek 2008 a novější než nověji Valentýnský turnaj ve Vratimově 2009. NOVĚJI NEŽ NOVÝ OLDŘICH TEDY NEJNOVĚJI PŘIDÁN JARNÍ TURNAJ V DATYNI 2009, Einiho fotky ještě doplním. Naposledy přidány fotky z Ruska
  Docházka
Sejdemse.net
  Z pod Martinova čepce

Něco málo nových limericků !

Mladá slečna ze Zvolena,
je moc krásně zaoblena,
když se houpe v rytmu diska,
až nad Tatrou se zablýska,
chlapy sráží na kolena.

Na hornickém učilišti,
poděkoval učeň klíšti,
Klíště řeklo za málo,
když se na něj přisálo.
Předvídajíc věci příští.

Na chemické škole
vytvořen byl Golem,
oxidační reakcí,
student si ho nechat smí,
náhodou šel kolem.

Ve zdravotním institutu,
žilo sedm liliputů,
chovali je na pokusy,
někdo to prý dělat musí,
expirační měli lhůtu.

A na závěr pár zlých slovíček z Pražské kavárny jejichž jsem přespolním členem :-)

V prognostickém ústavu,
spadl Miloš na hlavu,
trvalé má následky,
nepíšou to do Četky,
na šikmo má postavu.

Loňské téma Kapr letos před Vánoci vystřídalo téma Sob

Sobí divadlo


Copak sněžní sobi,
po večerech robi?
Okusují lišejníky,
jelenicí leští kliky.

Takhle tráví nudné chvilky.

Dofukují skrz ventilky,
svoje kola "Sobi".*

Jednou v dlouhé vánici
trklo jednu samici
a tak bystrá sobí roba,
přemluvila vůdce soba.

Co sobici napadlo?
Založí si divadlo!.
Postaví ho ze sušených bobků.
Napadlo tu chytrou robku.

A na jaro až sníh roztaje,
přistaví si foyer (foaje).

I když za polárním kruhem
tma je jako v hrobě,
na základním bobku skví se
"Věnuje sob sobě!"

* kolo značky Sobi 20
  Vyhledávání

Vyhledat text

O nás

Čučkařský vítězně únorový turnaj 2011

Vydáno dne 26. 02. 2011 (952 přečtení)
Dnešní článek bych chtěl pojmout se zvláštním zřetelem na názornou ukázku, jak zaujmout psaným slovem prostý lid. Dojičky v kravíně, noční vrátné, řidiče fekálního vozu, dělníky ze šroubárny, televizní rosničky, prvoligové fotbalisty atp. Aby nebyli ochuzeni i milovníci mého intelektuálního stylu, budu tyto vábničky jen vkládat do mého hlubokého sdělení a nebudu hrát na lidovou notu pořád. Rozeznáte je podle toho, že jsou psány kurzívou.

Čaute lidičky. Dneska vám písnu něco o našem Čučkařském turnaji. Mocinky moc se povedl. Jedno sobotní ráno v hodině mezi psem a vlkem jsem musel násilně přetrhnout nit snění a vyskočit z lože. Po provedení ranní údržby, přepočítání šedivých vlasů, lehké kaloricky vyvážené snídani, obhospodaření svého ptáka (řeč je o mé andulce) jsem se vydal ověšen asi čtyřmi taškami na tramvaj. Připomínající vietnamského trhovce jsem dorazil kolem 8:30 do objektu Čapkovy Sokolovny.

Letošní ročník turnaje se nesl opět v duchu mé fascinace výraznými mezníky komunistického hnutí. Stejně jsme se měli tenkrát lépe. Tento rok se konal v období tzv. Vítězného února. Proto byly i diplomy a pozvánky vyhotoveny v podobném stylu. I když je motivem obou jeden morálně značně odpudivý muž, z řemeslného hlediska jde o vynikající práci. Velké díky mému bratrovi!

S kolegy z týmu jsme připravili vše potřebné pro hladký průběh turnaje. Díky Petře G. za anténky a hlavně počítadlo. Protože jsem se chtěl revanšovat všem týmům, které nás kdy pozvaly, na palubovce tělocvičny se nakonec představilo šest týmů.

Nebudu popisovat detailně všechny zápasy. Vyberu jen ty nejzajímavější, které mi utkvěly v paměti. Jako třeba první vystoupení RETYMU a Klofáků. Nic proti Klofákům jsou to kamarádi, což dokázali i tím, že jako jediní s námi po skončení turnaje poseděli a nebýt toho, že jim jejich asketický mladý kapitán zabavil cenu, došlo by určitě i na konzumaci vaječného koňaku, ale kdyby předvedl RETYM to na co má, musel by je porazit. Hráči a hráčky RETYMU, ale byli nervózní jako prvničky před stykem. Nemusel jsem být sportovním psychologem, abych vyčetl z tváří Jirky O. a spol, že nejsou v prvním zápase v pohodě. První set vypadal jak vraždění neviňátek. Druhý byl vyrovnanější, přesto skončil opět vítězstvím Klofáků. Našim prvním vystoupením na turnaji byl zápas proti Krmelínu, který skončil remízou.

Už z našeho prvního zápasu šlo vypozorovat, že náš tým není úplně OK. Bylo to dost laxní, někdy hráno zbytečně na riziko, občas chyběl pohyb. Jirka B. mě ve svém pozoruhodném článku uveřejněném na RETYM Blogu nazývá nemilosrdným kritikem. Trochu ho asi zklamu. Dneska se mi nějak moc kritizovat nechce. Snad bych chtěl jen podotknout, že nám chybí nějaký přirozený hecíř, člověk, který by nás dokázal pozitivně nakopnout. Já rád organizuji. Mám radost z toho, že se lidem turnaj líbil, ale nejsem vůdčí osobnost. Milan zvolený na kapitána je fajn člověk a dobrý hráč, ale taky je na tuto funkci moc hodný a nedokázal ostatní strhnout. Takže pokud usnul herně jeden Čučkař jako Šípková Růženka, ostatní ho ochotně následovali. Jestliže píšu v předchozích řádcích trochu trudně, jedním dechem bych chtěl dodat, že jsem se s našim neúspěchem vyrovnal v pohodě a nebudu z něho vyvozovat žádné následky. Byl bych rád, kdyby jsme v podobném složení na dalších turnajích pokračovali.

Kolem 12:00 došlo i na slibované občerstvení. Vysvlečené párky s pečivem nebyly nic moc, ale snad alespoň trochu zasytily. Pes Radima z Ďáblů byl spatřen i po skončení turnaje, takže vše dobře dopadlo. Michalkovická přípravka hrajíce pod blahosklonným dohledem svého mentora Rendyse, s námi zkřížila cestu v dalším zápase. Byla z toho další remíza. Pak jsme ještě dvakrát prohráli, už ve zkráceném režimu hry do 15 bodů, s Ďábly a RETYMEM. Vůbec nám nevyhovovaly zkrácené sety. Hlavně naše ústřední postava Martin L. si postěžovala, že se nemůže, dostat v tak krátkém čase do správné provozní teploty. Pak jsme se i k radosti RETYMU na chvíli probrali z agónie a remízovali s Klofáky.

Ve finále squadra Pekelníků uhrála potřebný set proti RETYMU a získala první místo. Druhý skončil znovuvzkříšený RETYM. Třetí oproti tomu trochu uvadající Klofáci. Čtvrté byly Michalkovice. My jsme skončili pátí a šestý byl Krmelín. Rozdali jsme hodnotné ceny a rychle opustili tělocvičnu.

Malou vadou na kráse Čučkařského turnaje byl nedostatek času. Některým týmům se nechtělo z hřiště a tak se nekonečně dlouho přetahovaly o každý míč. Vznikl tak nepříjemný časový skluz, který se nám už nepodařilo srovnat. Proto musely být v určitém okamžiku, zápasy zkráceny. Jinak se snad turnaj vyvedl a všem účastníkům líbil. Na tribunách se v průběhu klání objevily i některé významné Čučkařské osobnosti dob minulých.

Po skončení turnaje jsme ještě dlouho poseděli u piva a lihovin! Někteří pokračovali ještě na Stodolní ulici. A tak se autor článků vrátil zpět do svého příbytku, opět v hodině mezi psem a vlkem, tentokrát o den starší a pár promile bohatší.

Odkaz na Alešovu fotodokumentaci

Autor: Martin
Layout by iio based on layout rsBloger by pa3k © 2005
Vytvořeno prostřednictvím phpRS - GNU/GPL redakčního systému. 

WebZdarma.cz