Fotogalerie na rajce.net
Cuckari.rajce.net - to je adresa všech nových fotogalerií Čučkařů. Už se tam můžete podívat na plážák a Mikuláše 07 a nově na Vratimovský turnaj 16.2.2008 a ještě nověji na turnaj v Datyni 29.3. 2008 a zatím nejnověji na výlet na Velký Rozsutec 8.5. 2008 a vůbec nejnověji fotky Z přechodu Jeseníků 2008 a dvakrát vůbec nejnověji Mikulášský večírek 2008 a novější než nověji Valentýnský turnaj ve Vratimově 2009. NOVĚJI NEŽ NOVÝ OLDŘICH TEDY NEJNOVĚJI PŘIDÁN JARNÍ TURNAJ V DATYNI 2009, Einiho fotky ještě doplním. Naposledy přidány fotky z Ruska
  Docházka
Sejdemse.net
  Z pod Martinova čepce

Něco málo nových limericků !

Mladá slečna ze Zvolena,
je moc krásně zaoblena,
když se houpe v rytmu diska,
až nad Tatrou se zablýska,
chlapy sráží na kolena.

Na hornickém učilišti,
poděkoval učeň klíšti,
Klíště řeklo za málo,
když se na něj přisálo.
Předvídajíc věci příští.

Na chemické škole
vytvořen byl Golem,
oxidační reakcí,
student si ho nechat smí,
náhodou šel kolem.

Ve zdravotním institutu,
žilo sedm liliputů,
chovali je na pokusy,
někdo to prý dělat musí,
expirační měli lhůtu.

A na závěr pár zlých slovíček z Pražské kavárny jejichž jsem přespolním členem :-)

V prognostickém ústavu,
spadl Miloš na hlavu,
trvalé má následky,
nepíšou to do Četky,
na šikmo má postavu.

Loňské téma Kapr letos před Vánoci vystřídalo téma Sob

Sobí divadlo


Copak sněžní sobi,
po večerech robi?
Okusují lišejníky,
jelenicí leští kliky.

Takhle tráví nudné chvilky.

Dofukují skrz ventilky,
svoje kola "Sobi".*

Jednou v dlouhé vánici
trklo jednu samici
a tak bystrá sobí roba,
přemluvila vůdce soba.

Co sobici napadlo?
Založí si divadlo!.
Postaví ho ze sušených bobků.
Napadlo tu chytrou robku.

A na jaro až sníh roztaje,
přistaví si foyer (foaje).

I když za polárním kruhem
tma je jako v hrobě,
na základním bobku skví se
"Věnuje sob sobě!"

* kolo značky Sobi 20
  Vyhledávání

Vyhledat text

Různé

Když se neslavná slovenská současnost potká s naší neslavnou minulostí.

Vydáno dne 27. 10. 2012 (916 přečtení)
Málo kdy se mi poštěstí zažít v jednom týdnu dva tak silné kulturní zážitky. Druhý z nich doporučuji všem těm, kteří to v právě proběhnuvších krajských volbách, hodili s takovým klidem komunistům.


Len tak prišli
Autor: Juraj Štěpka


Jeden středeční říjnový večer proběhlo mé první setkání s Radošínským naivným divadlem a zároveň i prémiové setkání se slovenskou divadelní scénou vůbec. Musím přiznat, že to pro mě bylo docela zjevení. A to nadmíru příjemné.

Shodou okolností jsem o prázdninách, navštívil na Slezskoostravském hradě, v rámci Shakespearovských letních slavností, představení Zkrocení zlé ženy. Takovou s prominutím sračku, kde se prvotřídní čeští herci pitvoří v tu více či méně trapných výstupech, aby člověk pohledal. William by se v hrobě obrátil. Přesně ve stylu: "Však ti blbí Ostraváci se z těch pražských hvězd potrhají smíchy, i kdyby to bylo sebeblbější."

Oproti tomu herecký ansámbl RND předvedl skvěle namíchaný koktejl inteligentního humoru a přesně zacílené satiry. Satiričnost divadelní hry zpočívala v poukazování na nešvary naší nešťastné papalašsko, mafiánské doby. Představením pod názvem "Len tak prišli" se odehrává na pohřbu místního slovenského bosse v našem slangu takového kmotra. Hrabivost, přetvářka a klientelismus jsou zde konfrontovány s naivním pohledem dvou mimozemšťanů (staršího z nich si zahrál sám autor hry), kterým tyto ubohé figurky příbuzenstva a jednoho rodinného "řiťolezce", připadají neobyčejně zajímavé a vtipné.

Duchovní otec RND a autor hry Juraj Štěpka skvěle nadávkoval tragikomično se situačním humorem. Občas zahrál i na první signální soustavu diváka. Vše však dávkoval po malých kouscích a s citem, přesně tak jak bylo potřeba, aby se z představení nestala nějaká laciná fraška k popukání. Přítomny tak byly i scény smutné, jako například mrazivý flashback dcery Rity vzpomínající na otcovu autonehodu a věci s ní související. Skvělé bylo i jevištní pojetí a divadelními prostředky vyjádřené vracečky v ději. Tak souvislé a neskřípající stěhování divadelních rekvizit jsem ještě u žádného představení neviděl. K jasným kladům bych připočítal výborné herecké výkony mě většinou neznámých herců.

Sugestivní znázornění neslavné slovenské reality, která dosti kopíruje tu českou, shrnul po konci představení, ve frontě na kabáty, jeden pán stojící ve frontě za mnou, když pravil. "Ono by to bylo vtipné, kdyby to nebylo tak smutně pravdivé." Vše konečně potvrdil i starší z obou mimozemšťanů, když při loučení s pozůstalými, kteří je posílali do řiťi, pravil: "Naše další zastávka je Česká republika, takže nepůjdeme do řiťi, ale do prdele."



Ve stínu
Režie: David Ondříček


Je předvečer komunistické měnové reformy a STB rozvíjí další ze svých hanebných akcí, jejichž účelem je tentokrát vykonstruované obvinění a následného odsouzení pražské židovské komunity. Do její rafinované a špinavé hry se připlete schopný a zásadový kriminalista starého střihu kapitán Hakl. Nový film Davida Ondříčka se velice povedl. Skvěle vykreslená dobová atmosféra a kulisy. Dostatečně podmanivá hudba. Scéna se starou tramvají jedoucí po Václavském náměstí byla bombastická. Herecké výkony stály také za to. Všem vévodí Ivan Trojan v roli kapitána Hakla, neméně skvělý je i německý herec Sebastian Koch, ale výborní jsou i Taclík, Myšička, Krobot, Štěpnička či Soňa Norisová v menších rolích. I přes poněkud předvídatelnou zápletku hodnotím tento počin hodně vysoko. Film a hlavně závěr mnou docela citově pohnul a protože jsem divák spíše emocionálního ražení, drobné chybky na kráse tvůrcům odpouštím a dávám plný počet bodů.

Okopírováno z mé recenze na Česko - slovenské filmové databázi, kde pod přezdívkou Hamar působím.


Autor: Martin
Layout by iio based on layout rsBloger by pa3k © 2005
Vytvořeno prostřednictvím phpRS - GNU/GPL redakčního systému. 

WebZdarma.cz