Fotogalerie na rajce.net
Cuckari.rajce.net - to je adresa všech nových fotogalerií Čučkařů. Už se tam můžete podívat na plážák a Mikuláše 07 a nově na Vratimovský turnaj 16.2.2008 a ještě nověji na turnaj v Datyni 29.3. 2008 a zatím nejnověji na výlet na Velký Rozsutec 8.5. 2008 a vůbec nejnověji fotky Z přechodu Jeseníků 2008 a dvakrát vůbec nejnověji Mikulášský večírek 2008 a novější než nověji Valentýnský turnaj ve Vratimově 2009. NOVĚJI NEŽ NOVÝ OLDŘICH TEDY NEJNOVĚJI PŘIDÁN JARNÍ TURNAJ V DATYNI 2009, Einiho fotky ještě doplním. Naposledy přidány fotky z Ruska
  Docházka
Sejdemse.net
  Z pod Martinova čepce

Něco málo nových limericků !

Mladá slečna ze Zvolena,
je moc krásně zaoblena,
když se houpe v rytmu diska,
až nad Tatrou se zablýska,
chlapy sráží na kolena.

Na hornickém učilišti,
poděkoval učeň klíšti,
Klíště řeklo za málo,
když se na něj přisálo.
Předvídajíc věci příští.

Na chemické škole
vytvořen byl Golem,
oxidační reakcí,
student si ho nechat smí,
náhodou šel kolem.

Ve zdravotním institutu,
žilo sedm liliputů,
chovali je na pokusy,
někdo to prý dělat musí,
expirační měli lhůtu.

A na závěr pár zlých slovíček z Pražské kavárny jejichž jsem přespolním členem :-)

V prognostickém ústavu,
spadl Miloš na hlavu,
trvalé má následky,
nepíšou to do Četky,
na šikmo má postavu.

Loňské téma Kapr letos před Vánoci vystřídalo téma Sob

Sobí divadlo


Copak sněžní sobi,
po večerech robi?
Okusují lišejníky,
jelenicí leští kliky.

Takhle tráví nudné chvilky.

Dofukují skrz ventilky,
svoje kola "Sobi".*

Jednou v dlouhé vánici
trklo jednu samici
a tak bystrá sobí roba,
přemluvila vůdce soba.

Co sobici napadlo?
Založí si divadlo!.
Postaví ho ze sušených bobků.
Napadlo tu chytrou robku.

A na jaro až sníh roztaje,
přistaví si foyer (foaje).

I když za polárním kruhem
tma je jako v hrobě,
na základním bobku skví se
"Věnuje sob sobě!"

* kolo značky Sobi 20
  Vyhledávání

Vyhledat text

Různé

Instalatér z Mariánských Hor

Vydáno dne 28. 01. 2017 (369 přečtení)
Začínající kutilové! Deníčky do ruky!

Myslím, že jsem docela milý chlapík. Pěkně zpívám, recituji, píšu úsměvné povídky a pouštím v hromadných dopravních prostředcích sednout staré lidi. Manuální zručnost, želbohu, nepatří do seznamu mých ctností. Z tohoto důvodu se do různých drobných domácích oprav zrovna nehrnu a možná i proto jsem se snažil problém s kapajícím kohoutkem u kuchyňské linky, dlouhodobě ignorovat.

Jednoho dne však nastal čas, kdy jsem naznal, že už nemohu před vzniklým problémem dále zavírat oči a že přehlušování kapání vody pískotem či pouštěním hlasité hudby není hodno dospělého muže.

Příslušné páteční odpoledne jsem se tedy pustil odvážně do výměny kohoutkových ventilů. Nejprve jsem samosebou zkušeně vypnul vodu. Odšrouboval jsem oba kohoutky a obnažil příslušné ventily. Rychle jsem si rukou ve vzduchu připomenul pohyb proti otáčení hodinových ručiček a pustil se do díla. Již vzápětí však mé opravářské nadšení značně pohaslo, když jsem si uvědomil, že nejsem pro daný úkon vybaven potřebným nářadím. Hasákem ventil vyšroubovat nešel. Dostal jsem oprávněný strach, že pokud budu vy svém hasákovém páčení pokračovat, spíše vyrvu celou baterii z umakartového jádra než že vyšroubuji ventil z trubky. No nic Martine, ráno moudřejší večera.

Druhý den byla sobota. V sobotu si rád pospím. Pospal jsem si tedy a po obědě u rodičů vypůjčil od otce dva klíče větší velikosti. Ani on ani já nejsme majiteli kompletní sady francouzských klíčů a tak jsem musel improvizovat. Po návratu do mého příbytku jsem samozřejmě zjistil, že ani jeden ze zapůjčených "atributů svatého Petra", nebude ten pravý. Protože vizuální určování velikostí francouzských klíčů nepatří k mým silným stránkám, jen jsem dedukoval, že velikost toho pravého musí být menší než číslo 24.

Poprvé tedy nasedám do svého vozidla a zamířím k blízkému Baumaxu. Příslušné nářadí po chvíli nacházím, zakoupím velikosti klíčů 22, 21 a 19. Zaplatím a ujíždím ke svému domovu.

Po příchodu do bytu zkouším použitelnost francouzáků. 22 příliš velký, 21 taky, orosím se, naštěstí 19 je ten pravý. Políbím křížek, vzhlédnu tam kde podvědomě tuším Mekku, vzpomenu si na film Malý Buddha s Keanu Reevesem v hlavní roli a jdu na věc. Chvilkové zápolení, hledání správné montážní polohy a už na mně ze zdi ční dvě odkryté trubky. Ventil do kapsy a hurá znovu do Baumaxu. Slečna z oddělení sanity mě zarmoutí poprvé. Příslušný ventil prý nemají. Jedu tedy ke konkurenci. V porubském Hornbachu mám štěstí a vybaven instalatérským příslušenstvím, se opět vracím na ulici Přemyslovců 59. Namontuji nové ventily. Začíná se u mě dostavovat pocit z dobře odvedené práce. Jak jsem byl pošetilý. Brzy se totiž projeví, že stávající kohoutky odmítají spolupracovat s vyměněnými ventily. Prostě ten čouhající "píčinec"* z ventilu prokluzuje v dírce v kohoutku. Výrobci asi za ta léta trochu změnili rozměry.

Usedám tedy opět do Saxa a zamířím k Baumaxu pro kohoutky. Slečná ze sanity mě zklame podruhé. Překřtím Baumax na "Nemáme shop" Znovu startuji svého červeného oře a ujíždím směrem k Hornbachu na Rudné. Chci, aby se i tato pobočka mohla podílet na mém montérském triumfu. Příslušné kohoutky, samosebou, seženu a definitivně se vracím do mého bytu. Našroubuji je. Vše funguje. Dmu se pýchou. Projezdil jsem sice asi 100 kilometrů utratil asi 400,- a co z toho, že kohoutek pořád trochu kape, ten pocit z době vykonané práce je k nezaplacení.

PS: Po bližším ohledání zjišťuji, že už kohoutky nekapají. Zvítězil jsem! Jsem bůh a instalaterský guru! Můžu si do svého "Curriculum Vitae" domácích prací připsat, směle, k výměně žárovky a pytlíku ve vysavači, vrtání poliček, sádrování, malování a montáže skříní z Ikey i výměnu kohoutkových ventilů!

* Jeden můj bývalý spolužák nazýval věci, vesměs technického rázu, které neuměl pojmenovat, tímto výrazem.



Přibližně takový kousek kovu a pryže se stal na jedno odpoledne středobodem mého vesmíru

Autor: Martin
Layout by iio based on layout rsBloger by pa3k © 2005
Vytvořeno prostřednictvím phpRS - GNU/GPL redakčního systému. 

WebZdarma.cz