Fotogalerie na rajce.net
Cuckari.rajce.net - to je adresa všech nových fotogalerií Čučkařů. Už se tam můžete podívat na plážák a Mikuláše 07 a nově na Vratimovský turnaj 16.2.2008 a ještě nověji na turnaj v Datyni 29.3. 2008 a zatím nejnověji na výlet na Velký Rozsutec 8.5. 2008 a vůbec nejnověji fotky Z přechodu Jeseníků 2008 a dvakrát vůbec nejnověji Mikulášský večírek 2008 a novější než nověji Valentýnský turnaj ve Vratimově 2009. NOVĚJI NEŽ NOVÝ OLDŘICH TEDY NEJNOVĚJI PŘIDÁN JARNÍ TURNAJ V DATYNI 2009, Einiho fotky ještě doplním. Naposledy přidány fotky z Ruska
  Docházka
Sejdemse.net
  Z pod Martinova čepce

Něco málo nových limericků !

Mladá slečna ze Zvolena,
je moc krásně zaoblena,
když se houpe v rytmu diska,
až nad Tatrou se zablýska,
chlapy sráží na kolena.

Na hornickém učilišti,
poděkoval učeň klíšti,
Klíště řeklo za málo,
když se na něj přisálo.
Předvídajíc věci příští.

Na chemické škole
vytvořen byl Golem,
oxidační reakcí,
student si ho nechat smí,
náhodou šel kolem.

Ve zdravotním institutu,
žilo sedm liliputů,
chovali je na pokusy,
někdo to prý dělat musí,
expirační měli lhůtu.

A na závěr pár zlých slovíček z Pražské kavárny jejichž jsem přespolním členem :-)

V prognostickém ústavu,
spadl Miloš na hlavu,
trvalé má následky,
nepíšou to do Četky,
na šikmo má postavu.

Loňské téma Kapr letos před Vánoci vystřídalo téma Sob

Sobí divadlo


Copak sněžní sobi,
po večerech robi?
Okusují lišejníky,
jelenicí leští kliky.

Takhle tráví nudné chvilky.

Dofukují skrz ventilky,
svoje kola "Sobi".*

Jednou v dlouhé vánici
trklo jednu samici
a tak bystrá sobí roba,
přemluvila vůdce soba.

Co sobici napadlo?
Založí si divadlo!.
Postaví ho ze sušených bobků.
Napadlo tu chytrou robku.

A na jaro až sníh roztaje,
přistaví si foyer (foaje).

I když za polárním kruhem
tma je jako v hrobě,
na základním bobku skví se
"Věnuje sob sobě!"

* kolo značky Sobi 20
  Vyhledávání

Vyhledat text

O nás

2017 aneb Teror novorozenců

Vydáno dne 22. 03. 2017 (387 přečtení)
Volejbalu bude tentokrát poskrovnu, ale kdo byl po "Kloboučku" v hospodě pochopí.

Moje původní idea byla, napsat krátké sdělení o Hlučínském kloboučkovém turnaji. Ten byl jako vždy výborný, ale mou představu selankovitého trochu líně se valícího článku, přebilo hrůzné procitnutí. Kdeže postupná islamizace Evropy, ta je pro děcka. I když pozor s tímto výrazivem. Čtěte prosím, pozorně dál tyto řádky.

Přijíždíme do "vyklidněného" ranního Hlučína. Už z dálky pozoruji obří reklamy hlásající cosi "o plenkách Pampers, pitíčkách Jupík, šampónech Johnson and Johnson a o tom, že Lála je nejlepší". Zatím nic nechápu. Z klidu mě nevyvede ani zásah smíšené policejní hlídky, složené z uniformovaného policisty a nemluvněte. Do pozadí odsunutý policajt jen kontroluje doklady, mezitím v autosedačce sedící mimino, bije řidiče hříšníka štěrchátkem. I z této scény je patrné, kdo u této dvojice velí. Já však zatím nic nechápu.

Na turnaj ještě nové móresy nedošly a proběhne v pohodě jako za starých časů. Někdo vyhraje, někdo skončí poslední, tady je ještě svět v pořádku! Na vstupních dveřích haly je sice napsáno "Výstup ven jen na vlastní nebezpečí", ale proč bych chodil ven, ve sportovním areálu mi nic nechybí.

Po turnaji se jde, jako vždy, do hospody "Kozlovna Zlatý časy" a tady se mi všechny dosavadní indicie konečně spojí do otřesného zjištění. Jak k tomu dojde. Už u vstupních dveří mě měla upozornit výrazná nálepka přilepená nad stravenkami Sodexho "Little children friendly restaurant"

Zasedneme ke stolu. Z reprobeden se ozývají Šmoulové. Po chvíli dorazí místní číšník v barevném obleku se zvířátky. "Budete dudlat?" "Co to?" "Jestli chcete přinést poddudlíky?" Zeptá se kelner naštvaně. "Ne!" odpovídáme odhodlaně, maje v očích mnoho otázek. "Co si tedy dáte?" Ptá se obsluha a sama si i odpovídá, když nás odhadne zcela správně. "Nedávejte si prosím pivo! Zakázat vám to nemohu, ale když si ho dáte, dětem to přijde líto, že ho ještě nemohou pít!" Neuposlechneme a zavdáme si po sklenici. Po našem bujarém přiťuknutí, se začíná od okolních stolů, ozývat agresivní pláč a vulgárně myšlené žvatlání. Přiběhnuvší v obličeji značně rudý číšník nás varuje "Jestli se neuklidníte, budete vyvedeni" Nedbáme jeho dobře mířených rad a pokračujeme v hlučení. Nebavíme se však dlouho...

Za krátký okamžik se hospoda doslova naplní, houkajícími malými odrážedly, které řídí, přísně se tvářící, batolata. Jsme doslova vytlačeni drsnou batolecí silou před nalejvárnu. Tady nás převezmou ,do jednotných plenkovým kalhotek vzorně odění, malí "těžkooděnčíci", kteří nás pomocí obřích štěrchátek, vytlačují ven z města.

Tedy alespoň ty šťastnější z nás. Ti méně šťastní, označení za vůdce rebelie, jsou odvedeni do zšeřelých sklepení místního DDaM. Zde úřaduje obávaná speciální jednotka, složená ze sadistických rómských nemluvňat, ovládající důmyslné mučení odsávačkou hlenu a využívající k tortuře vysokofrekvenčního brekotu.

Jdeme kolem místa bývalé půvabné skulptury "bílé hajzlprkno s tykadlem uvízlé v břidlicovém poli", ta už je nahrazena sochou Dády Patrasové v životní velikosti.

Na Hlučínském autobusáku jsme násilím vtlačeni do autobusu č. 56 řízeného dvěma dětmi předškolního věku, přičemž jedno drží volant a druhé mu řadí rychlosti a odvezeni za hranice města. Kruh se uzavřel!

Hlučín je v moci novorozenců!!!



kvalitní úmělecké dílo bylo nahrazeno sochou prodětské kolaborantky

Autor: Martin
Layout by iio based on layout rsBloger by pa3k © 2005
Vytvořeno prostřednictvím phpRS - GNU/GPL redakčního systému. 

WebZdarma.cz